můj příběh

S judem jsem se aktivněji potkal ve dvaceti na policejní škole v Holešově pod vedením Ivana  "Hrozného" přezdívka seděla naprosto přesně, nebylo tréninku bez zranění. V té době jsem však, byl zaměřen na jiné sporty především silové, převážně silový trojboj (ale co bych vyprávěl - několikanásobný mistr republiky jak v jednotlivcích, tak družstev, člen reprezentace atd. nač se zbytečně chlubit). K judu jsem se opětovně dostal v Bohumíně cca před 7 lety, kde trénují mé děti pod vedením p. Filipa Waltra. Lehce za mě na Vánoce rozhodl Ježíšek, který donesl kimono, nebylo cesty zpět a začal jsem trénovat opět intenzivně judo. Pravidelně se také zúčastňuji srazu veteránů a také občas zavítám mezi judisty z Karviné. Co se týče mých trenérských začátků, tak jsem nejdříve vypomáhal nebo zastupoval své zkušenější kolegy, jezdil jsem a jezdím na tábory jako vedoucí, kde se intenzivně věnujeme judu. Ještě jedna věc k mé licenci trenéra a zmiňovaným táborům, klušeme vedle sebe s Filipem Waltrem a povídá - heeeej Ondra, přihlásili jsme tě na trenérský kurz si rád, že. Jasně že jsem, práce s dětmi je TOP.

Snažím se také zavodit a to ve veteránských kategoriích, kde jsem několikrát vyhrál mistrovství Moravy či aspoň stál na "bedně" a také se pravidelně zúčastňuji soutěží ve Štramberku o nejlepšího zemaře.